Náš úhel pohledu aneb 7 bodů, jak se na věci dívat z té lepší stránky
Sedím takhle večer u počítače. Mám opřený loket o stůl a bradu v dlani. Čekám. Čekám, až se nastartuje počítač, který jsem právě zapnula. Jsem unavená, možná ale víc znuděná. Musím vytvořit pravidelný měsíční report. Vůbec se mi do toho nechce. Nejraději bych se viděla už v posteli.
Nedá se nic dělat, udělat to musím. Jednak kvůli termínu, ale také kvůli tomu, abych měla „čistý stůl“. Chci totiž na pár dní zmizet z Prahy a určitě nechci na návštěvě trávit čas tím, že budu muset pracovat.
Konečně počítač naběhne. Musím se ještě připojit k internetu. Nevím, jak to máte vy, ale na obrazovce v mém počítači vyběhne takové okno, přes které se připojuji. Sleduji ho jen periferně, už ho znám a tak automaticky klikám 2krát na tlačítko Enter a opět čekám.
Můj znuděný pohled se na chvilku zastaví na otevřeném přihlašovacím okně, kde čtu: „1. pokus o vytočení“. Ten večer připojení trvalo obzvlášť pomalu a tak jsem si hlášku přečetla ještě jednou: „1. pokus o vytočení“. Nikdy jsem si neuvědomila, jak trefně vtipná hláška u pomalého připojení mně pravidelně vybíhá před očima. Nikdy mě takto nepobavila.
Dvojsmysly nebo naše úhly pohledu?
Místo toho, abych se pustila do tvorby reportu, pustila jsem se do psaní. Na toto téma přeci musím napsat článek 
Já se tímto způsobem na internet připojuji již 7 let. Ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem tuto hlášku o připojení viděla a četla. Nikdy jsem si nevšimla toho dvojsmyslu.
A co je tak zajímavého na té hlášce, že mě podnítila k psaní článku na blog?
Dvojsmysl, souvislost, úhel pohledu. Je jedno, jak to nazveme. Prostě to, jak se díváme v životě na věci.
Ačkoliv připojení trvalo déle, nevytočila jsem se
S touto hláškou jsem si uvědomila, jak zásadní je v životě náš úhel pohledu.
Na úvod malé cvičení, abych objasnila, kam mířím.
Co schválně vidíte na tomto obrázku?
1. Je sklenice ze třetiny plná?
2. Nebo je sklenice ze dvou třetin prázdná?
Obě odpovědi jsou správné. 
Na sklenici v životě nezáleží, ale demonstruji na tomto cvičení to, zda chceme vidět věci pozitivně či negativně.
Jiný příklad: čekáme na výsledky od lékaře a máme pozitivní či negativní očekávání? Přepadne nás někdy strach, obavy, což jsou negativní emoce?
Určitě každý z nás byl někdy skeptický. To je jasné, nejsme stroje. Ale nepřevažuje náhodou u někoho to záporné nad tím kladným?
Napadá mě ještě jeden příklad v souvislosti s úhlem pohledu s mojí dcerkou. Vlastně tento příklad se nám opakuje dost často. Dcera se našla v houpání na houpačce. Každý den na ni chodíme a je vidět, jak si to létání maximálně užívá. Je nadšená, oči jí úplně září. Problém začíná v momentu, kdy ji oznámím, že je čas se ubírat k domovu. Dokud nezačnu odcházet z hřiště, je vše v pořádku. Když zjistí, že nežertuji, ale skutečně odcházím, začne řev a vztekání.
V tuto chvíli mám dvě možnosti. Buď ji dám na zadek, abych ji ukázala, že se mně to nelíbí, jsem silnější a vynutím si odchod domů. Nebo se povznesu nad situaci a zapojím nejvyšší stupeň diplomacie, abych dcerku odlákala z houpačky. Není to lehké, když člověka umocňuje vztek.
Pochopila jsem ale, že dávat jí na zadek za to, že má z něčeho radost, není správné. Ona neví, že já mám před sebou ještě hodně povinností a tak mi v těle roste nervozita a stres z toho, jak vše zvládnu a potřebuji, aby šla již domů. Ona má tady a teď. To znamená houpačku – teď se houpu, baví mně to a chci se houpat ještě dál.
Je náš úhel pohledu správný?
Stalo se vám někdy, že jste svým špatným úhlem pohledu vyhodnotili situaci úplně jinak, než skutečně byla?
Já ano. Pamatuji si na situace, kdy jsem si na sebe vztáhla věci, které se mě vůbec netýkaly a přitom mě tolik trápily. Zbytečně.
Náš pohled na věci a situace souvisí dost s naším sebevědomím.
Níže uvedené body jsem sepsala jako takový start pro to, jak si začít zvyšovat sebevědomí a tedy zapracovat na správném úhlu pohledu.
Doporučuji si projít jednotlivé body a zrevidovat je ve vlastním životě. Věřím, že vám to pomůže ke šťastnějšímu životu.
1. S kým se bavíme a o čem?
O čem mluvíme, o tom také přemýšlíme. Proto si myslím, že je důležité si uvědomit, s kým nejvíce komunikujeme a hlavně o čem. Jsou to hezké, přínosné věci nebo jen nějaké „trháky“ a děsy z internetu, či něčí starosti a trápení?
2. Myšlenky
O čem přemýšlíme ráno, přes den nebo večer před usnutím? Myslíme na něco hezkého, co nás naplňuje nebo nad starostmi nebo ohromujícími informace, které nám někdo řekl nebo jsme si přečetli?
3. Máme okolo sebe opravdové přátele?
Opravdové přátele obvykle spočítáme na prstech jedné ruky. Tak to je. Klidně stačí mít v životě jednoho opravdového přítele, kterému můžeme zavolat o půlnoci, když něco potřebujeme. Nebo ho zavolat, když si chceme jen popovídat. Máte někoho takového, který Vás vyslechne nebo dokonce nasměruje, když to potřebujeme?
4. Sdílení, naplnění
To souvisí dost s předcházejícím bodem. Máme okolo sebe lidi, se kterými můžeme sdílet naše koníčky? Nebo cestování? Prostě něco, co s někým mohu přirozeně sdílet proto, že nás to naplňuje, působí radost a posouvá v životě dál?
5. Úspěšnost
V čem jste úspěšní? Co vám jde? V čem jste dobří? A je to úplně jedno co. Zda jsou to pracovní výsledky nebo jste jen vynikajícím otcem nebo mámou. Najděte si to svoje, o čem jste přesvědčeni, že vám fakt jde a na to myslete, když potřebujete „zpozitivnit“.
6. Zdraví
V životě to je to nejdůležitější….nebo jste jiného názoru? Jak jste na tom vy se zdravím a co byste mohli udělat pro své zdraví ještě lépe?
7. Začni u sebe!
Ať se vám to líbí nebo ne, stejně vždycky a ve všem musíte začít nejdříve u sebe. Jak říkávám, nejdříve musím mít uklizeno u sebe, abych ostatním mohla radit, jak si uklidit 
A takto to je se vším…
Jsem přesvědčena, že navyšováním sebevědomí pracujeme na tom, abychom se v životě dívali na věci tím správným a zároveň moudrým úhlem pohledu.
Jak řekla naše česká spisovatelka, Patricie Holečková: „Moudrost je schopnost pohledu odjinud.“
A tak buďme moudří a zkusme se někdy podívat na věci jinak. Více pozitivněji. Více z nadhledu. Neposílejme do situací negativní emoce, ale lásku. Určitě to je krok k tomu, být šťastnější, v lepší náladě a radostnější.
Držím vám palce a mějte se fajn.
Luisa Es.
Luisa Es. je autorkou, kterou fascinují mezilidské vztahy a příběhy lidí. Píše knihy o vztazích, články ze života, které mají vždy nějaké poselství. Její vášní je poslouchat lidské životní příběhy. Lidem dodává kromě svých článků i energii, aby jim pomohla objevit cestu k radosti, lásce, štěstí a harmonii.
Luisa Es. je autorkou knihy Příběh jednoho vztahu>> a blogu https://www.luisaes.cz/.
Sledovat můžete i facebookovou stránku Počteníčko pro srdíčko.
Více o Luise Es. najdete tady>>
Luise Es. můžete napsat na luisaes@luisaes.cz.