Přemýšlela jsem, proč se vlastně období, kdy jsme doma s malým dítětem, nazývá „mateřská dovolená“ a následně pak „rodičovská dovolená“? Je slovo dovolená skutečně dobře zvolené?
Ze zvědavosti jsem šla do slovníku a hledala jsem definici slova „dovolená“. Píše se tam:
Dovolená - podstatné jméno, jehož základem je sloveso dovoliti. Jeho původní staročeský význam = nechat jíti, dopřáti někomu něco.
Dnes dovolená - dočasné uvolnění z práce = zaměstnavatel nechá pracovníka jít na dovolenou, dopřeje mu volno.
Takže mně z toho vyplývá, že pokud je někdo s dítětem nebo více dětmi doma, tak hlavně proto, že mu zaměstnavatel toto období „dopřál“ a měl by v tomto období hlavně odpočívat, aby došlo k obnovení pracovních sil. A hned potom, co dítě dáme do školky, bychom měli skočit celí odpočatí zpět do zaměstnání a měli bychom dosahovat vynikajících pracovních výkonů.
Nevím, jak to máte vy, mamky a taťkové. Já si někdy po celém dni připadám jako vymačkaný citrón a ne jako odpočatá žena na dovolené 
A taky si nemyslím, že výchova je jen po dobu těchto dovolených, ale asi tak celoživotně, když se kouknu na sebe. Aby člověk mohl splnit definici, musel by mít vnitřní nastavení spíše naprogramované. Být tak trochu stroj.
S příchodem prvního dítěte je pro mamku vše nové. Nejen to dítě samotné a s ním spojená veškerá péče, ale nové je i naše vnitřní nastavení, jiné fungování, jiný režim dne i noci. A hlavně nové nastavení v hlavě. Prostě člověk musí naskočit do jiného režimu, než na který byl předtím zvyklý. To trvá určitou dobu. U každého je to individuální. Máme jiné priority, požadavky. Mám osobně pocit, že se v člověku vše změní od základu. Najednou tu není sám. Má zodpovědnost i za někoho jiného. Musí se najednou umět dělit. Nejen o materiální věci, ale i takové věci jako je spánek, pozornost, jídlo, čas a taky svoboda.
Jak se toto vše dá zvládnout, souvisí i s tím, jak je kdo zabezpečený, jak se kdo těšil a připravoval na tuto „dovolenou“. Podstatné pro nastavení je i to, zda prožíváme svůj vysněný sen a splněné přání nebo do toho někdo vlítnul, aniž by to moc plánoval a řešil. Podle toho, jak kdo o této „dovolené“ přemýšlel, jak si ji představoval, s jakými pocity, ji pak následně prožívá. Dovolenou si člověk buď plnými doušky užívá anebo je totálně frustrovaný. Samozřejmě je i něco mezi tím. Někdo může prožívat třeba až hororové období, které mu nic neříká. Zas na druhou stranu někdo může prožívat nejšťastnější období v životě.
Co dál může naše nastavení ovlivnit je například i to, jak jsme finančně zabezpečené. Jsou takové mamky, které se chtějí nebo musejí vrátit velice brzy po porodu do práce. Místo toho, aby se radovaly z příchodu nového človíčka na tento svět, musí velice brzy dát dítě chůvě či do jesliček proto, aby byla zajištěna finanční stránka rodiny. Těžko soudit, jak jsou věci správně. Měly bychom si vše ale nastavit tak, abychom se hlavně my cítily komfortně, šťastné a spokojené, protože pak i každé naše dítě bude v pohodě.
Zpátky ale k důležité myšlence. Pokud jsme si, mamky, mohly „dopřát“ mateřskou dovolenou a máme v tomto období hlavně odpočívat, tak to udělejme. Nemyslím na fyzické úrovni. To jde někdy dosti obtížně. Bylo nám dopřáno volno, abychom si odpočinuly při výchově dětí. Někdo si ji umí užít a maximálně vychutnat se vším všudy. Někdo to prostě neumí. Proč to neumí? Proto, abychom si odpočinuly, musíme umět „vypnout“ především naši hlavu. Pak s tím přijde i celková úleva. Někdy to všechno natolik řešíme, že stejně nic vlastně nevyřešíme a jsme dokola unavené. Jsem přesvědčena, že pokud někdo neumí „vypnout“ a v hlavě mu lítá jedna myšlenka přes druhou, tak je otrokem ve vlastním těle. Umění odpočívat je v životě velice důležité. Dnešní uspěchaná doba nás nutí být stále v nějakém procesu, běhu, shonu. Stále nám hlava frčí, něco řešíme, plánujeme. Cítíme se pak ale stále vyčerpané.
Vidím okolo sebe mamky, ze kterých je cítit, že si celý ten čas (někdy i nečas) s dítětem užívají. Dítě si přály, plánovaly ho a jsou na něj připraveny. Ale vidím i mamky, které děti měly proto, že už je buď nebavilo chodit do práce anebo cítily, že ve vyhořelém partnerském vztahu musí přijít změna a tak tedy přišlo dítě. Přístup a práce s dítětem také podle toho vypadají.
My mamky víme, že jak mateřská tak rodičovská dovolená dokáže být pěkně náročná a je to zkouška našeho uzlíčků nervů. Přesto si myslím, že i toto období je hlavně o naší hlavě. I když to někdy je hodně náročné, doporučuji se na tu naši dovolenou podívat jako na to období, kdy nám bylo dopřáno to volno a zkusme si ho užívat, co to jen jde. Zkusme si najít na těch občasných galejích i něco pěkného. Co třeba? Máme třeba klid od svého šéfa, který nám dovolil si dopřát taky trochu toho volna a nebude nás peskovat za věci, které jsme nestihly či nezvládly udělat tak, jako to bylo před narozením dítěte. Po obědě si můžeme dát šlofíka, což v práci nešlo.
Ale hlavně, co je dobré si uvědomit, že můžeme konečně dopřát odpočinek naší hlavě. Na domácí povinnosti tolik hlavu nepotřebujeme. Děláme věci instinktem a srdcem. Pokud se toto období jednou nazývá dovolená, dejte dovolenou vaší hlavě. Nechte v mysli jen volně plynout myšlenky a vůbec na ně netlačte. Položte si otázky třeba typu „Co chcete mít?“ „Kým chcete být“ „Čím chcete být?“ „Co vše si přejete v životě dělat?“ „Jaké jsou vaše opravdové sny?“ „Kde, jak a s kým chcete žít?“ A pak dejte čas odpovědím. Uvidíte, že tím, jak jste se vnitřně ztišily od toho dennodenního pracovního shonu, najednou začnou přicházet reakce. Reakce, které vás mohou až překvapit. Odpovědi, které nejdou z hlavy, ale vychází z našeho nitra, ze srdce. Pokud si otázky nepoložíte a nebudete nad sebou přemýšlet anebo nevyužijete tento čas dovolených k zúročení toho, co jste při zaměstnání odkládaly „na jednou“, až budete mít čas, budete se k tomu vracet hodně těžko. Jakmile se vrátíte zpět do práce, začne ten kolotoč znovu. Do práce, z práce, vyzvednout děti ze školky, ze školy, pak odvézt děti na kroužky, udělat úkoly, nakoupit, uvařit, umýt se a jít spát. A další den zas totéž.
Vyzkoušela jsem si dát si ten čas a popřemýšlet nad sebou, svým životem a musím říct, že odpovědi dorazily. Kdybych byla doktorem, tak to každé mamce přímo naordinuji
Vřele doporučuji toto vyzkoušet. Pokud nejste právě na mateřské či rodičovské dovolené, nevadí. Zkuste si najít ten čas třeba během standardní dovolení v práci 
Držím vám palce, ať čas těchto dvou dovolených dobře zúročíte a vychutnáte si je jak jen to je možné a všem ostatním držím palce, aby se nenechali urvat tou uspěchanou dobou a vymezili si čas pro sebe. Uvidíte, že se pak budete cítit líp.